Korek a jeho výroba
Otevření vína s korkem si vyžaduje určité znalosti a dovednosti. Asi každému se už někdy v životě stalo, že právě korek mu způsobil nějaké problémy při cestě za požadovaným mokem ve flašce. Tento malý, nenápadný uzávěr v sobě však ukrývá bohatou historii a zajímavý proces zpracování. Jak se tedy korek vyrábí a co to vlastně je?
Odkud se korek získává?
Korek je vnější kůra korkového dubu, který se vyskytuje hlavně v oblasti Středozemního moře. Jedná se o jediný dub na světě, který produkuje tak silnou a odolnou kůru. Korkový dub má zároveň schopnost regenerovat se, což znamená, že se kůra z dubu může oloupat bez toho, aby se strom poškodil.
Pro získání kůry musí být dodrženy určité podmínky:
– obvod stromu musí dosahovat 70 cm
– loupaní kůry se provádí pouze během letních měsíců
– každý strom, ze kterého byla stáhnutá kůra, je označen číslem daného roku, aby bylo známo, který strom je potřeba nechat regenerovat

Jak se vyrábí korek?
Hned poté, co se získá tato kůra, je následně odnesena do továrny na předprípravu. Kůra se vylisuje a díky tomu je připravena k dalšímu zpracování. Pokud kůra z nějakého důvodu nevyhovuje normám, je rozmleta a použita pro výrobu užitkových předmětů.
Po vylisování kůry a po analýze musí být kůra sušena alespoň 6 měsíců. Po vysušení se vaří v horké vodě, aby se zbavila nežádoucích příměsí nebo organismů. Následuje další, 34denní sušení. Korková kůra je poté dělena podle tloušťky a kvality. Následuje dezinfekce, vyčištění a následné řezání na stejné pruhy, které musí mít přesné rozměry, aby se mohly vyrábět korkové zátky.
Ani zde však proces výroby korku nekončí. Po vyražení se korek znovu suší ve speciálních zařízeních, kde musí získat také správnou vlhkost 5-8%. Později jsou korky upravovány na rozměry pro konkrétní druh vína.
Korkový dub dosahuje věku kolem 180 let, což znamená, že jeden strom umožňuje cca. 17 – 20 sklizní. První oloupání může proběhnout ve věku přibližně 25 let, další pak po 9 – 12 letech života stromu. Zajímavostí je, že až při třetím oloupání dosahuje kůra požadovanou kvalitu. Sběr kůry probíhá již staletí stejným způsobem, a to ručně, bez potřeby ekologicky škodlivé mechanizace speciálními sekerami na loupaní.

Korek a jeho unikátní vlastnosti
Složení korkové suroviny s více než 40 miliony buněk naplněných vzduchem na kubický centimetr je skutečně fascinující. Každá tato bunka obsahuje plyn, který se podobá vzduchu. Stěny buněk jsou tvořeny celulózou, suberínem a voskem. Tato kombinace zajišťuje, že korek nepropouští tekutiny ani plyny. Tato vynikající vlastnost spolu s výbornou schopností se po stlačení regenerovat činí korek ideálním produktem pro uzavírání lahví.
Mezi nejkvalitnější korky na světě patří ty z Portugalska. Tato země vyprodukuje ročně okolo 100 000 tun korku, přičemž největšími odběrateli jsou Francie, Španělsko, Itálie a USA.
Korek si však jako materiál našel své místo i jinde než ve vinařství. Běžně se korek využívá ve stavebnictví jako izolace, krytina nebo v automobilovém průmyslu jako materiál pro brzdové obložení.
Co s použitým korkem?
Milovníci vína často nedají dopustit na typickou vůni tohoto uzávěru a jen málokdy se ho dokáží zbavit. Pokud i vy patříte do této skupiny sběračů, inspirujte se a využijte korky jako originální dekoraci. Z korku si můžete vyrobit:
– stylové podložky na konvici s čajem nebo jiné horké nádoby, korkové izolační vlastnosti jsou skvělé
– potěšit můžete i nejmenší a vyrobit jim nebo spolu s nimi různé korkové postavičky
– pokud jste zkušenější, pustěte se do výroby originálního obrazu nebo nápisu, který bude zdobit vaši sbírku vín
– nebo odměňte svou manželku originálním korkovým květináčem, který vytvoří izolaci a vhodné podmínky pro rychlejší růst rostlin
Fantazii při využívání korků se skutečně meze nekladou.
Korek jako ekologický materiál
Pro získání korku není potřeba korkový strom vykácet, ale odstraňuje se pouze jeho kůra. Strom začne produkovat kůru znovu, čímž se stává udržitelným a obnovitelným zdrojem. Pokud vás zajímá, jaké existují ještě různé ekologické materiály, můžete se dočíst více v tomto článku.